Bohužel v dnešní době, kdy je maďarský ohaře populární plemeno, dochází k jeho množení bez průkazu původu.
Možná si řeknete, že výstavy a lovečina neni nic pro vás. Souhlasim. Není to pro každého. A žádný chovatel vás nebude nutit, abyste se se psem vláčeli po výstavách nebo loveckých zkouškách. Průkaz původu vám jen zaručuje to, že se nenakřížili dva blízce příbuzní psi.
U člověka, který chová bez PP tuto záruku nemáte a vlastně o rodičích víte max to, že jsou na vižlu trochu podobní. To, že jsou ale z hlediska standartu daného pro MOK moc velcí/malí, mají špatnou barvu srsti/očí, mají hrb, chybí jim zuby, jsou moc bázliví, agresivní, to už se nedozvíte a jako laik to nemáte ani šanci poznat.
Bohužel i u nás se začíná objevovat onemocnění žvýkacích svalů - myostitida. Jde o autoimunitní onemocnění rozšířené především v UK, kde hodně křížili blízce příbuzné jedince. Víc čtení ZDE. A rodokmeny postižených jedinců, seznam se stále doplňuje. Je to velké riziko při koupi psa bez PP.
Nechci tu tim glorifikovat chov psů s PP. Zdaleka ne všichni chovatelé jsou seriozní. Než si vyberete chovatelskou stanici (ať už jakéhokoli plemene) doporučuji kontaktovat poradce chovu příslušného klubu. Na FB jsou skupiny věnované maďarskému ohaři.
Je pár věcí, které doporučuji zjistit, zkouknout než si vyberete štěně po konkrétních rodičích:
- stupeň DKK (dysplazie kyčelního kloubu) dědičné onemocnění. Zdraví jedinec má DKK 0/0 (A/A). Pokud chovatel uvádí vyšší číslo je pravděpodobné, že toto přenese na štěňata.
- barva srsti - v dnešní době je hodně tmavších jedinců, kteří se žemlovou barvou mají pramálo společného. Záleží na vás, jak moc standartního psa chcete. Ovšem musíte počítat s tím, že ne všem posuzovatelům na výstavě se tmavá barva srsti líbí. Dále nejsou žádoucí bílé skvrny na srsti (vyskytují se především na hrudi a packách).
- rovná horní linie - tzn. rovná záda
- barva očí - standartní je tmavě hnědá. Dnes mají maďaři různé odstíny. Bohužel mnohdy i skoro žluté oči.
To je asi vše, co můžete snadno z fotek vykoukat a třeba vám to pomůže při výběru. Zvlášť pokud máte chovatelské ambice.
Když si půjdete pro štěňátko, měli byste si všímat především prostředí ve kterém štěňata a fena vyrůstají. Musí mít dostatečný kontakt s lidmi, nejlépe když jsou štěňata odchována doma - a jsou tak rovnou zvyklá na chod domácnosti. Čistota prostředí. Štěňátka nesmí být bázlivá, zaražená, špinavá atp.
Odběr štěněte je možný nejdřív po dovršení 8. týdne života. Má to svůj důvod. Štěňata se od matky a svých sourozenců učí a pokud jsou odebrána dřív, přijdou o důležitou část socializace.
Nezapomínejte, že pořízení psa je vždy sázka do loterie. A vy byste měli vždy počítat s tím, že pes s vámi bude 15 let a měli byste být schopni ho na tuto dobu zajistit.