Na louce se s příchodem jara začali družit bažanti a řvou na celý les. Změnili jsme režim ranního venčení, nechali doma Edieho a vytáhli lovecký klobouk :) Sonyho si rychle vzpomněl co má v poli hledat. Každý den najdeme aspoň jednoho kohouta nebo slepici.

Dnes jsem zkusil jak mu to půjde po větru. Když ohař stál proti mně a vystavoval, říkal jsem jestli si mě trochu nespletl, a alespoň jsem stihl pořídit pár fotek. Naštěstí věděl dobře co dělá, protože slepice se skrývala pár metrů za mnou :)

Mimo lovu, jsme se přihlásili do dogtrakkingové kategorie závodu Horská výzva a v létě nás čeká 40km svižného pochodu přes šumavu.

Jo a mimo to jsme na květnové Mezinárodní Výstavě Psů 2013 v Praze získali ve třídě šampiónů V2 Res.CAC. Posuzovatelem byl pan Dvořák.

Největší novinkou posledních dní je náš nový přírůstek - Edie. 

Dostal se k nám docela náhodou, ač jsem dlouho o druhém psu přemýšlela, pořád jsem nacházela spoustu důvodů proč počkat atp. A tak vlastně Edie byl moje velmi spontanní rozhodnutí s tím, že se prostě uvidí.

Hned první den se vidělo, že neumí vůbec nic. Krom sedni, které se naučil hned jak jsem pro něj do útulku přišla. Vzhledově ale vypadá na křížence retrievera a čehosi ovčáckého, proto jsem si říkala, že v něm bude potenciál k výcviku. Zatím jsme ve fázi úpravy chování, na učení kravinek přijde časem. Je to venkovský pejsek, a přesně nevíme jak dlouho se toulal, nechápal, že může do bytu, ale do výtahu se naučil chodit hned první den (narozdíl od jednoho uřvanýho, hysterickýho jedince ;) Se Sonym si hodně sedli, lítali spolu, doma se okusují... Edie je pohodář, doma buď leží na zemi a hlodá kostičku, nebo se mazlí nebo chrní. Rychle si zvyká na okolní ruch, kvanta lidí a psů.  Má toho ale ještě spoustu před sebou. 

Vánoce samozřejmě trávil s námi jak v Krkonoších, kde jsme byli s kamarády, tak v jižních a severních čechách s rodinou. A jsem moc ráda, že ho (většina) přijala, a než začli soudit mou duševní zdravost, tak si dali tu práci a Edieho poznali. 

FOTKY